Na můj povel, knihu do ruky! Hlášení podává Helena Sováková, výjimečná žena, která v české armádě strávila víc než dvacet let a dotáhla to až na hodnost plukovnice. Sloužila v Iráku i v Afghánistánu a zažila téměř vše: smrt, strach, šikanu v mužském prostředí, ale i spoustu vojenského humoru. Třeba když na základnu v Iráku přivezli bezradným vojákům nové pračky… Jako hlavní armádní psycholožka pomohla desítkám kolegů, kteří po návratu z války trpěli nočními můrami. Starala se o rodiny, které v boji ztratily syna či partnera. Zároveň zůstává oporou stovkám lidí, kteří čelí nejrůznějším životním překážkám — v práci, ve vztazích i při výchově dětí. Je to kniha nejen o životě v uniformě, ale taky o naději. O tom, že i když nám v životě není dobře, existuje cesta ven. Varování: Během četby hrozí dojetí, husí kůže, smích i úbytek stresu. A to díky mnoha praktickým radám, které kniha obsahuje. Otázky kladl Martin Moravec, jehož předchozí knižní rozhovory s neurochirurgem Vladimírem Benešem, pilotem Davidem Heclem, vyšetřovatelem Josefem Marešem, lékařem letecké záchranky Markem Dvořákem a vyjednavačem Adamem Dolníkem se staly bestsellery.
CV Helena Sováková:
HELENA SOVÁKOVÁ Emeritní plukovnice, válečná veteránka, hlavní psycholožka Armády České republiky Narozena: 12. listopadu 1970 Studium: Všeobecné a sportovní gymnázium, Vimperk (1985–1989) Vyšší odborná škola zdravotnická, Brno (1989–1991) Filozofická fakulta, katedra psychologie, Olomouc (2001–2006) Nástup do armády: 1. listopadu 2002 Pozice: personalistka (2002–2004), psycholožka (2004–2011), vrchní a hlavní psycholožka (2011–2024) Zahraniční mise: Irák (2007), Afghánistán (2010) Hodnosti: štábní rotmistryně (2002), praporčice (2003), podporučice (2004), poručice (2005), nadporučice (2007), kapitánka (2008), majorka (2011), podplukovnice (2015), plukovnice (2018) Odchod do civilu: 26. září 2024 Kariéra psycholožky: přes 11 000 hodin práce s klienty, více než 150 kurzů pro vojáky, diplomaty, novináře a humanitární pracovníky (příprava na cesty do válečných oblastí, přežití, únik ze zajetí), práce s vojáky i jejich rodinami během misí i po nich Soukromá praxe: trénink manažerů, vrcholových sportovců, týmů, posilování odolnosti a mezilidských vztahů.
CV MARTIN MORAVEC Spisovatel a novinář
Narodil se v roce 1981 v Rychnově nad Kněžnou, jako kluk objížděl matematické olympiády, ale pak se cosi zvrtlo. Napsal první článek do okresních novin, dostal za něj složenku na šedesát korun a v tu chvíli věděl, že už nic jiného dělat nechce. V osmnácti odešel studovat do Prahy a se svým ostrým východočeským přízvukem byl pro mnohé spolužáky žurnalistiky atrakcí. Dlouho nechápal, co se jim nezdá na větách typu: „Dám si maso s rejžej.“ Nebo: „Půjdu k doktoroj.“ Zároveň nastoupil na praxi do sportovního oddělení deníku MF DNES. „Tohle bude tvá práce,“ podali mu kolegové prázdné bílé čtvrtky formátu A3. Najednou se mu matematika hodila, protože po každém kole fotbalové ligy zapisoval, kolik který tým dostal žlutých karet. Jako sportovní novinář se potkal se svým idolem Petem Samprasem, tátovým idolem Pelém, až v roce 2003 v redakci přesídlil do čtvrtečního Magazínu DNES. O tři roky později ho začal řídit a zároveň psát sloupky, které později vyšly v jeho první knížce Enter, mami! Roky přibývaly, vlasy ubývaly a dnes už je těch sloupků přes devět set. Přibyly i knížky. Po sportovních biografiích Jsem! (Petr Koukal) a Jiná (Gabriela Koukalová) se dostal k žánru, který má ze všech nejradši. Začal zpovídat lidi zajímavých profesí a postupně vznikly následující knižní rozhovory: Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku; David Hecl: Mluví k vám kapitán; Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení; Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem; Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače; Helena Sováková: Plukovnice lidských duší.
Sdílejte akci s přáteli! Podpoříte tím rozvoj regionu.