Křenovický sokol Miroslav Benda poletí s filmaři do USA

Foto: z rodinného archivu Miroslava Bendy

Brněnští dokumentaristé Pavel Jurda a Roman Franc natáčejí v koprodukci s Českou televizí hodinový dokumentární film o dlouholetém členu Sokola Křenovice panu Miroslavu Bendovi (1932). Miroslav Benda má přátele v Japonsku, které několikrát navštívil, a také v dalších částech světa. Zároveň je činný ve své domovské obci. Film, který získal podporu také radních Křenovic a Hrušek, bude dokončen na podzim 2016. Režiséra Pavla Jurdy jsem se zeptala:

Čím vás zaujala osobnost Miroslava Bendy, že jste se o něm rozhodli natočit dokumentární film?

Pan Benda na první pohled prožíval obyčejný život jako řada jiných lidí, ale přitom se mu děly zvláštní věci, které by působily naprosto vykonstruovaně, kdyby je někdo napsal do scénáře hraného filmu. Zajímalo nás, proč tomu tak je a jestli u dědy Bendy objevíme něco ojedinělého, co ty bizarní události přitahuje. S dědou Bendou můžete strávit den uzením masa na dvorku jeho domku v Křenovicích a teprve časem zjistit, že je zcestovalý a že se odkazuje k tradicím – konkrétně k sokolství – ke kterým se dnes už moc lidí neodkazuje.

Kde všude jste dokument natáčeli?

Natáčeli jsme v Křenovicích u Slavkova u Brna, odkud děda Benda pochází a kde celý život žije. Pak také na japonské benzínové pumpě ve Slavkově, mimochodem jediné japonské benzince v Evropě. Podívali jsme se také na letní tábor Sokola Brno I v Pozďatíně a na strahovský stadion. Další místa ze světa jsou spojena s životními zážitky dědy Bendy – natáčeli jsme v Budapešti, na sokolském plesu v Paříži a připravujeme ještě natáčení na Manhattanu u českoamerických sokolek. Děda Benda se s nimi seznámil v roce 2012 na posledním všesokolském sletu v Praze. Od té doby si dopisují a dědovi Bendovi se dokonce podařilo poslat sokolkám do USA pravé škvarky, což je pro ně velká vzácnost. V říjnu se společně chystáme do New Yorku na vinobraní.

V jakém duchu film natáčíte?

Film bude myslím zábavný. Má často komediální ráz, protože sokol Benda zažil neuvěřitelné příhody. Tak například v Budapešti se v 70. letech seznámil s japonským profesorem Akirou Ishikawou, který umí česky a jehož koníčkem je moravský folklor. Neuvěřitelné na tom je, že obyčejný dělník, profesí mědikovec, se seznámil náhodně s japonským profesorem sociologie, a díky jeho komunikativnosti, přátelskosti a moravské pohostinosti vzniklo přátelství, které trvá dodnes. Japonský profesor má v Křenovicích zázemí, kam jezdí na prázdninové pobyty a odkud vyjíždí na cesty po celé Evropě. Přeložil moravské a slovenské lidové písničky do japonštiny. Ve filmu například zazpívá píseň To ta Heľpa v japonštině.

Otec vašeho hrdiny, Antonín Benda, byl dlouholetým členem a hospodářem Sokola Křenovice, až do roku 1950, kdy byla činnost Sokola zakázána. Podařilo se v rodině Bendových tradici sokolství udržet?

Zdá se, že nepodařilo. Ideál sokolského hnutí v současné společnosti nerezonuje. Ze Sokola se stala sportovní organizace a spojení těla a ducha v něm již není autentické. Většina sokolů chodí do Sokola spíše za možností sportovat, což samozřejmě není málo. Ten původní sokolský ideál bratrství, vzájemnosti a společného masového cvičení je ale lidem cizí. Je to asi obrovským individualismem, který dnešní doba hlásá.

Dokumentární film s názvem Dobrý život bratra Bendy se natáčí v produkci Endorfilm, ve spolupráci s Českou televizí. Dalšími partnery projektu jsou Magistrát města Brna, Česká obec sokolská, Jihomoravský kraj, obec Křenovice, obec Hrušky, Sokol New York a Sokol Paris.