Stavební práce ve Vyškově odhalily důležitý kosterní nález

Ilustrační foto
Autor: město Vyškov

Mezi středověká městská práva patřilo také právo hrdelní, tedy právo trestat zločiny, jichž bylo v lidských dějinách vždy dost. Vykonavatelem hrdelních trestů byl kat, obývající katovnu stranou od městského centra. Prováděl kromě hrdelních trestů i mučení (torturu), zároveň byl často i městským rasem. Nejinak tomu bylo i ve Vyškově.

Město mělo hrdelní právo od 14. do 18. století. Po valnou část tohoto období mělo i svého kata. V krátkých mezidobích, kdy tomu tak nebylo, si město kata „půjčovalo“ – například z nedaleké Kroměříže.

Dvě místa, kde se mohlo popraviště nacházet

Dosud nicméně nevíme, kde přesně ve Vyškově katovna stála a jestli se její umístění v průběhu let neměnilo. Podobně kusé informace máme i o umístění popraviště. Podle otisků císařských map z 18. století je značka pro popraviště umístěna na svahu nad rybníkem Jandovka poblíž dnešní Brněnské ulice. Dle zdejší tradice však stávalo v místech dnešního autobusového nádraží.

Podle místa zakopání lze usoudit, kde se nacházelo vyškovské popraviště

Hmatatelný důkaz o umístění popraviště nám dosud chyběl. Oním chybějícím dílem skládačky by však mohl být kosterní nález, který na začátku letošního září učinili archeologové z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno. A o jaký nález vlastně šlo? V rýze pro plynovodní potrubí byla při stavebních pracích nalezena kostra mladého, asi 25letého muže.

Muž ležel na zádech a v levé ruce držel původně dřevěný křížek (během staletí se dřevo prakticky rozpadlo) s bronzovou postavou ukřižovaného Krista. Už z prvních náznaků bylo archeologům jasné, že půjde o nález mimořádný, protože hlava zemřelého byla uložena u jeho nohou. Podezření, že se jedná o popraveného, se potvrdilo po antropologickém zkoumání v laboratoři. Jeden z krčních obratlů byl přeťat jediným čistým „sekem“ – k popravě byl použit meč. Protože popraveným bylo odpíráno právo pohřbu v posvátné půdě na hřbitově, byli bez ceremonie i bez rakve zakopáváni přímo na místech výkonu trestu. Díky tomuto mimořádnému nálezu se proto lze domnívat, že se vyškovské popraviště nacházelo právě v místech dnešního autobusového nádraží, doslova před okny dnešního Okresního soudu.

Konkrétní jméno kosterního nálezu nevíme

I když existují soupisy vyškovských popravených, nejsme zatím schopni přiřadit k současnému nálezu konkrétní jméno (podrobně se dějinami vyškovských popravčích zabývá Tomáš Baletka v obsáhlé publikaci „Vyškov. Dějiny města“). Otázkou také zůstává, kdy k popravě došlo. Nicméně vrcholným obdobím vykonávání hrdelního práva ve Vyškově je 17. století a do téhož století je datován i nalezený křížek s Kristem.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat z Vyškovského zpravodaje. Titulek je redakční. Mezititulky jsou redakční.