Letecká archeologie pomáhá odhalit válečné osudy letců

Ilustrační foto
Autor: Petr Sázavský

Byl umělecky nadaný, jeho snem bylo stát se akademickým malířem. Místo studia však v roce 1939 narukoval do finskosovětské války, stal se letcem a v letectvu působil jako zkušený letovod i během druhé světové války. Donedávna věděla rodina gardového majora Ivana Petroviče Ganži o konci jeho života pouze to, že se uzavřel v dubnu 1945, kdy se nevrátil z plnění bojového úkolu nad Moravskou Ostravou. Potomci majora Ganži však nepřestali pátrat po místě i okolnostech jeho smrti. Spojence našli v manželích Görčöšových z Vyškova. Ona – zkušená překladatelka a učitelka jazyků, která v ruské Samaře vyučovala češtinu, on – bývalý důstojník armády, který se pro případ nadchl a začal pátrat na internetu. Díky několikaměsíčnímu úsilí a jazykové vybavenosti kontaktovali letecké historické společnosti, archivy, knihovny, muzea v různých zemích a postupně rozplétali dávnou historii. Nakonec objasnili nejen okolnosti posledních dnů života gardového majora Ganži, ale i řadu neznámých faktů a neuvěřitelných příběhů z období jeho působení na frontách Velké vlastenecké války. Nutným článkem k rekonstrukci příběhu byla práce amatérských vojenských archeologů. Ti už v osmdesátých letech objevili trosky letadla A-20-B „Boston“, sestřeleného v katastru obce Dobroslavice, identifikovali fragmenty i tělesné pozůstatky pilota a střelce-radisty. Oba byli pohřbeni 8. listopadu 1981 na hřbitově padlých sovětských vojáků v Hlučíně.

A osud majora Ganži? Okolnosti jeho smrti popsal v osmdesátých letech 20. století v knize Pod křídly je Ostrava spisovatel, novinář a také člen archeologického týmu Jaromír Balla. Kontaktoval písemně i jediného přeživšího z posádky letounu seržanta Poberežného, jemuž se podařilo utéct ze zajetí a po válce se vrátil domů. Podle jeho svědectví vyskočil Ganža před ním a dopadl na druhý břeh řeky. Podle očitého svědka – tehdy čtrnáctiletého Karla Kuchejdy – byl nacisty zastřelen v hlučínské pískovně, podle výpovědi polského tlumočníka byl odvezen těžce zraněný na výslech a tam ubit. Více se už zjistit nepodaří. Ale ani on nebude patřit k bezejmenným hrdinům… V roce 2013 byl nedaleko od místa dopadu letadla postaven skupinou slezských vojenských archeologů pomníček, na němž byly fotografie pilota a střelce-radisty.

Osud majora Ganži  i seržanta Poberežného byl vzpomenut v textu. Letos v srpnu byl náhrobek upraven – chybějící fotografii majora Ganži dodala jeho rodina. Osud letovoda Ganži se po 73 letech symbolicky uzavřel návštěvou jeho přímých potomků v České republice. Vnučka Jelena Smith s dcerou Nataškou a synem Olegem a vnuk Igor Ganža s manželkou navštívili v doprovodu manželů Görčöšových letecké muzeum v Suchdole nad Odrou, kde jsou uloženy fragmenty z bombardovacího letounu Douglas A-20-B „Boston“. Po pietním aktu u pomníčku v Dobroslavicích navštívili hlučínský vojenský hřbitov, opevnění v Hlučíně – Darkovičkách, Národní památník v Hrabyni i Muzeum letecké a pozemní techniky ve Vyškově.

Článek byl převzat z Vyškovského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční.