Pervitin v regionech: Vyškovsko je standardním drogovým producentem

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz.

Série „Pervitin v regionech“ je původní analytický projekt Regionálních portálů. Na základě dat Policie ČR z let 2017–2025 přinášíme pohled na drogovou scénu v jednotlivých mikroregionech Jihomoravského kraje.

Autorem série je redaktor Regionálních portálů a student sociologie David Štencl, který propojuje data se sociologickým výkladem širších souvislostí. Pervitinová výroba v Česku totiž není doménou kartelů či velkých gangů, ale především jednotlivců a uzavřených komunit – od velkých měst po nejmenší obce. Nejde však o nahodilý jev, ale o problém, který vzniká v konkrétních strukturálních podmínkách. Série proto nejen ukazuje situaci v jednotlivých regionech, ale také upozorňuje na hlavní trendy, které výrobu pervitinu v ČR provázejí. 

Pozice Vyškovska v rámci kraje

Podle Policejní mapy varen a pěstíren bylo na Vyškovsku od roku 2017 odhaleno 6 varen pervitinu. Region se tak v rámci Jihomoravského kraje nachází ve střední části tabulky – stejně jako Znojemsko a Veselsko (shodně 6 případů). Nejvíce mělo Hodonínsko (17), následované Blanenskem (15), Kyjovskem (13) a Hustopečskem (8). Vyškovsko tedy není mezi nejrizikovějšími oblastmi, ale zároveň se zde pervitinová scéna dlouhodobě drží. Tyto údaje ukazují, že zatímco pervitinová produkce se rozléhá napříč celým krajem, Vyškovsko nepatří k největším ohniskům. Nicméně policejní statistiky neukazují úplnou realitu pervitinové produkce, ve které se regiony nacházejí, tudíž reálná produkce v regionech je zpravidla vyšší, a tudíž i pozice ve středu může značit alarmující výskyt.

Obce a charakteristika varen

Varny na Vyškovsku se podařilo odhalit nejen v okresním městě, ale i v menších obcích. Ve Vyškově šlo o jednu středně velkou varnu s kapacitou 50–499 gramů. Nejvíce nálezů bylo v Radslavicích, kde policie zaznamenala dvě varny – jedna patřila mezi malé (do 50 g), druhá mezi střední (50–499 g). Další jednotlivé varny pak kriminalisté odhalili v Drnovicích, Hošticích-Herolticích a Lulči, vždy šlo o malé laboratoře do 50 g. Přemíra malých varen, jak uvádí Zpráva o nelegálních drogách v České republice od Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMSPDZ), velkovýroba se přesouvá do zahraničí a produkce malých varen pokrývá spíše poptávku místních uživatelů. Malé varny často provozují jednotlivci nebo komunity několika mála lidí a produkují od několika gramů po stovky gramů na jeden výrobní cyklus. Takový výrobní cyklus typicky trvá od 4 do 12 hodin. Vaří se za pomocí prášků obsahující efedrin nebo pseudoefedrin, typicky dovážených z Polska nebo Slovenska. V roce 2023 bylo v ČR odhaleno 189 varen pervitinu. V drtivé míře šlo právě o malé domácí laboratoře s kapacitou pod 50 g na jeden výrobní cyklus.

Konkrétní případ na Vyškovsku

2025 – Vyškov

Podle Novin kraje hlavního dealera (40 let) a dva jeho pomocníky policie dopadla u čerpací stanice ve Vyškově. Při zákroku zajistili přibližně 140 gramů pervitinu 1,5 kg marihuany a hotovost téměř 1 milion Kč. „V zastaveném vozidle se nacházely drogy i finanční hotovost. Další materiál i peníze policisté zajistili při domovní prohlídce v místě bydliště hlavního aktéra. Celkem se jednalo o 140 gramů pervitinu, 1,5 kilogramu sušené marihuany. Zajištěná finanční hotovost činila téměř milion korun,“ policejní mluvčí Adéla Cejnková dále dodala: „Muži se ke své nezákonné činnosti doznali a hlavní dealer uvedl, že se prodeji začal věnovat zejména proto, že mu bylo líto místních toxikomanů, kteří na Vyškovsku neměli žádný zdroj, protože všechny místní distributory pochytala policie“.

Vývoj nalezených varen v čase (2017–2025)

Data z Policejní mapy varen ukazují, že na Vyškovsku se drogová výroba objevuje spíše v menší intenzitě, ale dlouhodobě přetrvává.

Před pandemií COVID-19 (2017–2019) byla v regionu odhalena každý rok jedna varna. Zajímavé je, že hned dva z těchto tří případů spadaly do kategorie středně velkých varen (50–499 g), což je oproti celostátnímu trendu výjimka – jinde obvykle převažují minilaboratoře do 50 g.

Po pandemii (2023–2025) se v každém dalším roce objevila vždy jen jedna varna, tentokrát však výhradně v kategorii malých domácích laboratoří do 50 g. To může znamenat ústup středně velkých varen a návrat k trendu, kdy pervitin produkují spíše jednotlivci. Jak například poukazuje náš konkrétní případ, mohlo dojít ke značnému úpadku hlavních dodavatelů. 

Celkový vývoj tedy ukazuje na stabilní, ale nízkou intenzitu výroby – žádný rok nepřinesl více než jeden případ. Rozdíl mezi obdobím před covidem a po něm je hlavně v charakteru výroben: zatímco před rokem 2020 se objevily i hlavně středně velké laboratoře, po pandemii zůstávají pouze malé. Tento posun odpovídá i celorepublikovým statistikám, podle nichž se větší výroba přesouvá do zahraničí a v českých regionech zůstávají drobné varny orientované na místní trh.

Produkce pervitinu není "individuální selhání", aneb sociální souvislosti problému

Ačkoli odhalování varen často ústí ve slova o „individuálních delikventech“, odborníci upozorňují, že výroba drog není jen osobní deviací izolovaných jedinců, ale i symptomem širších společenských problémů. Podle Zprávy o nelegálních drogách v ČR Lidé zapojení do drogové kriminality totiž často sami čelí socioekonomickým potížím – typicky nezaměstnanosti, zadluženosti, nestabilnímu bydlení či sociálnímu vyloučení. Například terénní pracovníci uvádějí, že mnoho klientů adiktologických služeb jsou bez stálé práce a bydlení nebo se potýkají s dluhy. Podle agentury PAQ research má Vyškovsko míru sociálního vyloučení mírně nad průměrem Jihomoravské kraje – sousední Blanensko je na tom podobně zatímco má skoro největší podíl (15) na odhalených varnách v Kraji. Hodonínsko má poté nejvyšší míru sociálního vyloučení v JM kraji, čemuž odpovídá i nejvyšší počet (17) nalezených varen v kraji. Zatímco v oblastech, jako je Hodonínsko, fenomén drogových varen přetrvává a jeho změna se v dohledné době nedá očekávat. Zdá se, že regiony s nižší mírou sociálního vyloučení se mohou snáze vymanit z koloběhu drogové produkce, což ukazuje například Boskovicko nebo Rosicko.

Výroba pervitinu se pak pro některé stává způsobem obživy nebo únikovou strategií v prostředí, kde jiné možnosti selhávají

Drogová scéna na Vyškovsku tak odráží i hlubší strukturálních nerovností není tudíž možné svést vinu na konkrétní jedince ale spíše na prostředí, ve kterém takové jednání může být otázkou nutnosti. V širším kontextu a ani na Vyškovsku nic nenasvědčuje tomu, že se drogová produkce odehrává uvnitř velkých drogových kartelů, ale spíše jde o sociálně vyloučené menší komunity a jednotlivce, kteří se ocitli v situaci, z které mnohdy není jednoduché se dostat, kdy závislost, zadluženost a kompletní vyloučení z běžného fungování uzavírá dveře před možností se znovu zařadit do společnosti. Uvědomění si těchto souvislostí je důležité pro účinnější řešení - boj s drogovými dopady by neměl zahrnovat jen policejní zásahy. Příčina se mnohdy totiž nachází jinde než u samostatné produkce. Nutná je snaha o zlepšení životních podmínek v ohrožených regionech, stejně tak zásadní je poskytnutí cílené pomoci lidem vyloučených ze společnosti, pro které už neexistuje jednoduchá cesta zpátky. Těmito kroky by se mělo dle dostupných dat dosáhnout snížení množství uživatelů a stejně tak i producentů.

Další články ze série „Pervitin v regionech“

• Bučovicko mělo třináctkrát méně varen než Kyjovsko

• Blansko je jedním z největší producentů pervitinu v kraji

• Slavkovsko mělo o polovinu méně varen než Kyjovsko

• Kuřimská i Tišnovská pervitinová výroba se drží ve středu kraje

O autorovi
David Štencl (nar. 2000) je student sociologie. Zabývá se mimo jiné otázkami drogové politiky a narativů spojených s užíváním a regulací návykových látek v českém prostředí. Téma rozvinul i ve své bakalářské práci „Dramaturgie drogové politiky: Česko pro(ti) HHC“, která zkoumala společenskou diskuzi spojenou s tvorbou legislativy o nových psychoaktivních látkách. V sérii článků „Pervitin v regionech“ propojuje data Policie ČR se sociologickým pohledem na strukturální faktory drogové kriminality.

Máte vlastní výzkum, analýzu nebo téma, o které byste se chtěli podělit s čtenáři Regionálních portálů? Napište nám na adresu redakce@tym.regionalniportaly.cz – rádi váš text zveřejníme.