Blansko po válce: Nedostatek vody, bytová krize a nová sídliště

Ilustrační foto
Autor: archiv Pavla Svobody

Patnáctého února 1905 byl městys Blansko povýšen na město. Seriál Pavla Svobody vás po celý rok 2025 provede klíčovými událostmi charakterizujícími situaci či náladu od roku 1905 do roku 2025.

LÉTA 1945–1955

Od léta 1945 pokračovalo v Blansku odstraňování válečných škod. Šlo zejména o opravy blanenských škol, brzy byla dána do provozu alespoň budova měšťanských škol, jež byla méně poškozena než budovy škol ostatních.

Velké obtíže činila národnímu výboru bytová krize. Po válce se také občané potýkali s nedostatkem vody v městském vodovodu. Proto MNV zahájil na jaře 1946 jednání o jeho rozšíření.

Po celý rok 1946 pokračovaly opravy budovy obecných škol a obchodní školy.

V dubnu 1947 rezignoval ze zdravotních důvodů na funkci předsedy MNV Karel Fiala. Novým předsedou byl zvolen Ludvík Šoupal.

V červnu 1947 se začal stavět nový most u nádraží.

13. července 1947 odhalila Jednota Československé obce legionářské v parku u zastávky Blansko-město pomník hrdiny od Zborova (za okupace byl bezpečně uschován).

V létě 1947 byl vybudován samostatný vodovod na Starém Blansku a v září byl zřízen MNV městský rozhlas.

V květnu 1948 se uskutečnilo slavnostní otevření budovy obecných škol a obchodní školy (dnes gymnázium).

V lednu 1948 mělo Blansko 5 372 obyvatel. Ve městě bylo v soukromém držení 19 obchodů se smíšeným zbožím, 7 pekařských a 7 řeznických obchodů, 7 hokynářství, 2 prodejny mléka a 8 hostinců. Po únoru 1948 byly postupně soukromé živnosti a obchody rušeny.

Státní hospodářství po Únoru 1948 bylo stále více orientováno na rozvoj průmyslu. Blansko zažívalo stálý příliv obyvatel dělnických profesí, kteří se sem stěhovali za prací. Pro tyto občany bylo nutno zabezpečit odpovídající bydlení. Proto se od konce čtyřicátých a zejména v průběhu padesátých let v Blansku stavělo hodně bytových bloků, jejichž investorem bylo nejen město, ale i Metra, ČKD a Adast.

1. února 1949 se Blansko stalo okresním městem. Prvním předsedou ONV byl jmenován Rudolf Barák. Jako sídlo ONV začal sloužit hotel Macocha.

Počátkem roku 1949 bylo rozhodnuto o vypracování nového územního plánu, který by řešil především bytovou otázku.

Na Mlýnské ulici bylo v roce 1949 zřízeno Okresní zdravotnické středisko spolu s Okresní nemocenskou pojišťovnou.

V roce 1950 podle územního plánu započalo budování sídliště „U Kamenného kříže“ při ulici Chelčického výstavbou prvních objektů se 72 byty a 24 svobodárnami.

Jednotné zemědělské družstvo bylo v Blansku ustaveno v roce 1950. Místní národní výbor dal družstvu k dispozici městský statek včetně dvora (dnes prostor u Sýpky).

V roce 1951 byla provedena reorganizace a sjednocení zdravotní služby v okrese, na Mlýnské ulici vznikl Okresní ústav národního zdraví.

V roce 1952 se stal předsedou MNV František Nedoma.

V letech 1951 až 1956 pokračuje výstavba sídliště ve starých bytovkách a sídliště má již 3000 obyvatel.

V roce 1952 je rozpuštěna Společnost katolického domu, majetek připadl MNV v Blansku.

V roce 1952 jsou při závodu Metra Blansko uvedeny do provozu první jesle.

V roce 1953 je otevřena I. MŠ na Údolní ulici (závodní MŠ n. p. Adast) V roce 1953 došlo k rozpuštěín Spolku dělnický dům, majetek přešel do správy n. p. ČKD Blansko.

V roce 1954 byla otevřena II. MŠ na ulici Ant. Dvořáka (závodní MŠ n. p.

Metra).

Téhož roku probíhala stavba vodovodu a dokončovala se rekonstrukce hasičské zbrojnice.

V roce 1954 byla dokončena stavba pekárny ve Zborovcích.

V letech 1955 až 1958 byla postavena budova Státní banky Československé (dnešní KB).

8. května 1955 byl v parčíku pod starou fabrikou slavnostně odhalen památník osvobození města Rudou armádou.

_{Článek byl převzatý ze Zpravodaje města Blanska. Titulek je redakční.}