Vyškovský zámek a zámecká zahrada ve stručných dějinách I

Ilustrační foto
Autor: Pernak, Wikipedia

Nejprve hrad

Podoba původního vyškovského hradu je pro nás zatím otázkou. Dnes viditelné nejstarší části (v současnosti Muzeum Vyškovska) jsou až z 15. století. Je však jisté, že významná zděná stavba zde stávala již o dvě století dříve. Vzhledem k tomu, že se Vyškov, a tudíž i biskupský hrad, nacházel na důležité obchodní cestě, sloužil hrad a později i zámek i k ubytování významných návštěv, které Vyškovem projížděly. I to byl jeden z důvodů, proč olomoučtí biskupové své sídlo stále přestavovali a zdokonalovali.

Biskupský palác – „dosti hezký a pohodlný“

Zámecký komplex prodělával intenzivní vývoj od gotického kamenného hradu k rozsáhlému renesančnímu biskupskému paláci, který byl už na konci 16. století při návštěvě římského kardinála Enrica Caetaniho označen jako „dosti hezký a pohodlný“, jak připomněl historik Jan Štěpán v publikaci „Zámek ve Vyškově“, vydané v roce 2018.

Největšího rozkvětu dosáhl vyškovský zámek v období baroka. Pod vedením věhlasných architektů té doby, z nichž nejvýznamnějším byl bezpochyby italsko-švýcarský architekt Giovanni Pietro Tencalla (pracoval i na dalších biskupských stavbách, např. na zámku a Květné zahradě v Kroměříži), vznikl rozsáhlý soubor zámeckých budov. Už v barokní době byly rozlišovány na Horní a Dolní zámek - dnes používáme označení zámek Starý a Nový.

V 2. polovině 17. století za biskupa Karla z Lichtensteina–Castelcorna byl renesančně upravený objekt přestavěn v rozsáhlou barokní biskupskou rezidenci. Autorem této přestavby byl již zmiňovaný Giovanni Pietro Tencalla.  Poslední větší přestavba pak proběhla za biskupa Schrattenbacha ve 30. letech 18. století, kdy byla budova Nového zámku zvýšena a vznikl zde divadelní sál, monumentální schodiště a reprezentační místnosti v prvním patře.

Vrcholné období vyškovského zámku (krátce v něm působily i manský soud a biskupská mincovna) ukončil úmyslně založený požár v roce 1753. Horní patra budovy vyhořela a olomoucké biskupství stálo před rozhodnutím co s budovou dál. Ke vší smůle vyhořel rok předtím i zámek v Kroměříži a kompletní rekonstrukce dvou rozsáhlých staveb byla ekonomicky neúnosná. Bylo tedy rozhodnuto soustředit se na opravu zámku kroměřížského, přičemž vyškovský měl být opraven převážně pro hospodářské a správní účely, i když stále bylo zachováno jedno patro pro pobyt biskupů a reprezentační využití.

Od druhé poloviny 19. století se zámek stále více měnil v kancelářskou budovu a s tím souviselo i postupné bourání nepotřebných křídel. Divadelní sál
byl vloženým patrem a příčkami změněn na byty. Pověstným hřebíčkem do rakve byl požár z roku 1917, jenž citelně poznamenal město i zámeckou budovu. Došlo po něm ke snížení věžové brány (dnešní průjezd z náměstí
 Čs. armády) i přilehlého renesančního traktu, který byl i zčásti zbourán. A v této podobě přežil Nový zámek do současnosti.

Článek byl převzat z Vyškovského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční. Obrázek je ilustrační.