Logo regionálního portálu regionvyskovsko.cz

Regionální zpravodajství

Vyškov je zelenější město. Přibylo na 120 ovocných stromů

Vyškovský zpravodaj
čtvrtek 26.12.2019

Ilustrační foto
Autor: stock.xchng

"Snaha vysazovat nové dřeviny pochopitelně je, horší je to s umístěním. Chybí nám pozemky na souvislejší výsadbu. Kolikrát jde o nějaký úzký pás, kdy se ale dostáváme do rozporu s občanským zákoníkem, protože můžeme sázet pouze do určité vzdálenosti od sousední hranice. Naše výsadba tak následně může někomu vadit při obhospodařování pozemku nebo naopak on by mohl při práci naši zeleň poškodit. Nicméně právě soukromý zemědělec nám v mezi směrem ke Kačenci výsadbu umožnil hned nedaleko své první brázdy,“ ocenil místostarosta Kachlík s tím, že se v lokalitě objevilo na šest desítek švestek.

Ovocné stromy bývají většinou levnější, především ale z krajiny obecně mizí. „Například z okolí silnic. Pokud je nutné alej z důvodu stáří nebo nemocí odstranit, často ji nahradí neovocná, třeba javory. Švestky se ve směru na Kačenec hodí, každý si plod utrhne, když bude chtít,“ poznamenal místostarosta. Doplnil, že dalších 60 ovocných stromů nechalo město vysadit nedaleko bioplynové stanice v Sochorově ulici.

Připomněl, že snahou je obnovovat a vysazovat nové aleje stromů, doplňovat dřeviny do sadů a sázet všude tam, kde to dává smysl. „Nehledě na to, že musí jít o území s kvalitním podložím. Pořád se potýkáme se dvěma zásadními problémy: některé pozemky, na kterých by se nám výsadba zamlouvala, nejsou městské, jindy je potíž v dodržování ochranných pásem veškerých sítí, jako je například voda, plyn nebo internet. Inženýrské sítě vedou skoro všude, dříve v takovém rozsahu nebyly,“ zdůraznil Kachlík. Připomněl rovněž, že výsadba probíhá i v místech, kde nějaký strom uschl, nebo jej vzala červencová vichřice, kvůli které padly desítky stromů, další nenávratně poškodila. „Dřeviny jsou náchylnější na spoustu chorob. Ruku v ruce s tím vším jde sucho posledních let. Nevysazujeme semenáčky ani vzrostlé stromy, kvůli suchům se ukazuje, že prostřední, víc než metrová velikost je nejideálnější variantou. Kořenový systém je v takové hloubce, kterou lze zalévat,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.

 

Článek byl převzat z Vyškovského zpravodaje se souhlasem vydavatele. Titulky jsou redakční. Obrázek je ilustrační.

Byl článek zajímavý?

Udělte článku hvězdičky, abychom věděli, co rádi čtete. Čím více hvězdiček, tím lépe.

Reklama